Maybe just happy 6.Díl

24. července 2010 v 20:07 |  My FF
Po dlouhý době další díl:-)

Najednou mě někdo chytil za krk.Začala jsem se bránit. "Zabiju tě a toho tvýho feťáka taky."neviděla jsem tomu chlapovi do obličeje.Jenom jsem viděla ,že Kurt a Krist začali okamžitě běžet ke mně.Krist dal tomu chlapovi pěstí a odehnal ho od mně,ale on stačil ,abych od něj dostala obrovskou ránu do obličeje.Svalila jsem se na zem a stmívalo se mi před očima. "Jano..prosím,reaguj..Tak doprčic slyšíš mě?" křičel někdo z dálky.Kurt,poznala bych jeho hlas vždycky. Nedokázala jsem mu odpovědět i když jsem tak moc chtěla. "Prosím,prosím".........

Těžko se mi dýchalo a bolel mě obličej.Chtěla jsem si odkašlat ,ale bála jsem se bolesti.Otevřela jsem oči , okamžitě se mi do nich zarylo ostré nemocniční světlo.Sykla jsem..
"Jano?" ne to není Kurtův hlas.Otevřela jsem podruhé oči.Dave?Co tu dělá?
"Co ty děláš?" zachraptila jsem.
" Všichni čekáme až se probudíš.Je to něco jako bychom měli hlídky" zasmál se.
"Kurt..kde je?" neovládala jsem nepříjemný pocit , zo toho ,že tu není.Jsem mu sakra lhostejná?
"Neboj se.Kurt tu byl před chvílí.Je tu skoro pořád,jenom si teď musel odskočit." nervózně se usmíval.
" Nemusíš mi lhát.Neodskočil si jen tak.To mohl říct rovnou." rozkašlala jsem se.Dave mi dal napít a přitáhl si křeslo k mé posteli.
"Jano,jsi jediná,ty jsi jedniná ,která mu může pomoct."
"Tak proč znovu začal.Já jsem vedle něj.Vždycky budu."
"Nerad vidí ,když někdo trpí.Jak si myslíš ,že reagoval když viděl na týhle posteli tebe?"
Cítila jsem se provinile.Přinášim smůlu,já nejsem jeho lék.Dave se náhle zvedl a odešel.Jak tady můžu jenom takhle ležet a nejít mu pomoct?Zvedla jsem se.Měla jsem otlačené tělo.Chytla jsem se nočního stolku a pomalu jsem se sunula ke dveřím.Otevřela jsem dveře.Šla jsem chodbou .
"Jano!" Kurt!Otočila jsem se .Stál na konci chodby.Rozeběhl se ke mně.
"Co tu děláš?Proč neležíš,vždyť si můžes nějak ublížit!"
"Já tam nebudu ležet.Hledala jsem tebe!" Kurt zbledl a objal mně.Cítila jsem se v bezpečí.
"Promiň,promiň.Nechal jsem tě samotnou ,když si se probudila.Promiň." políbila jsem ho do vlasů a položila mu hlavu na rameno.
"Mě to nevadí.Vím ,že jsi tam byl před tím."
"Ale nebyl jsem tam v tu chvíli ,kvůli..kvůli.." najednou se Kurt sklonil a opřel si hlavu o mojí hruď.Jediné co jsem slyšela byl jeho tichý pláč.Hladila jsem ho po vlasech a on nepřestával plakat.
"Nezlobím se a ty se nezlob na sebe Kurte ,jasný!"
Myslím ,že jsme tam takhle stáli dlouho,dokud se neobjevili otravní lidé."To je Cobain a ta jeho nová přítelkyně."
"Táhněte do háje." pronesla jsem a oni odešli.Kurt se po dlouhé době tiše zasmál.
"Co?" řekla jsem a pousmála se.
"Hezký.Bod pro tebe" dala jsem mu pusu na čelo a odvedla do pokoje.

Po dlouhý době no...Tak snad tě přidám další.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mony Mony | Web | 25. července 2010 v 22:53 | Reagovat

Ajní to ej krásný fakt moooc

2 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 28. července 2010 v 19:14 | Reagovat

Doufám, že přidáš další!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama