Krev lásky-14.Díl

30. května 2009 v 14:28 |  My FF

Motto(prozatím s kapitolami se bude měnit)::Bez života žít nejde.
Uplynul asi týden.Nechtěla jsem jíst ani pít ale děťátko to potřebovalo.Věděla jsem že porod nepřežiju už teď jsem umírala.Ale já chci aby po Edwardovi smrti a potom i po mé na světě zůstalo něco co bude mít v srdci naši lásku.Jak se tohle mohlo stát.Jak vůbec Edward mohl zmizet?Ne to ne,tohle ne.Nikdo z Cullenů nechodil do školy ani já.Ale neřekly jsme proč Eliška trvala na svém že Edward nemůže být mrtvý že to prozatím nebudeme říkat.Věděla to jenom moje máma,táta,Monika a Jacob.Najednou někdo zaklepal na dveře."Ahoj....můžu"zeptala se opatrně Monika.Jenom jsem přikývla v očích jsem měla slzy.Šla ke mně a utřela mi slzy z obličeje a objala mně."To bude dobrý uvidíš."řekla a koukla se mi do očí.Zavrtěla jsem hlavou."Dobrý to bude až umřu a půjdu za.... za.."Rozbrečela jsem se nedokázala jsem to říct."Ne ty to přežiješ a zůstaneš tady s námi."řekla"Ale já to nechci přežít"vzlykala jsem."Mám novinu"řekla když jsem se uklidnila.Tázavě jsem zvedla hlavu."Jsem těhotná s Jacobem"řekla a usmála se."Opravdu?"řekla jsem."Ano teď jsme na tom obě stejně."řekla a mile se usmála."Nejsme.Jacob žije"rozplakala jsem se znovu.Najednou někdo opět zaklepal."Jano musíš se jít najíst."řekla Esme a šla ke mně.Jenom jsem přikývla.Pomohla i do kuchyně a já se najedla.Potom jsem se pokoušela jít zpět do pokoje.Najednou jsem všude viděla Edwarda jak se opírá o zeď,jak sedí na gauči,jak se na mě směje.Začala jsem nahlas vydechovat udělalo se mi špatně.Sebrala jsem všechny svoje síly a pomalu bežela z baráku ale kamkoli jsem koukla viděla jsem Edwarda,všude v každém kouktu u každého stromu,všude.Když jsem doběhla na louku před domem už docela daleko od domu´.Rozprostíral se tam les a viděla jsem Edwarda i v tom lese.Klekla jsem si na kolena a rozbrečela se.To už bylo nesnesitelné ,takhle už to dál nejde.Najednou jsem uslyšela něčí kroky.Byl to nějaký muž,bílý jako upír a koukal na mně tak hrozivě.Usmál se ale v obličeji neměl přivětivý výraz.Naklonil se ke mně a řekl"Tak nevinná obět"zasmál se hrozivě a zahryzl se mi v obrovské rychlosti do hrdla.Zařvala jsem bolestí,byl to upír jed byl nesnesitelný.Najednou ho někdo odstrčil.Carlisle s Emmetem.Eliška měla vyděšený výraz a snažila se mě uklidnit.Jacob držel v sevření Moniku,ten vyděšený výraz.Světlanka měla ve tváři spíš lítostivý výraz.Ona sama nikdy upír být nechtěla.Zakříčela jsem ten jed,oheň ne to neí oheň to je něco horšího.Ne já nechci být upír já nechci a co dítě ne prosím vysajte to."Dělejte něco"kříčela jsem ale nemohla jsem moc mluvit dýchala jsem nepravidelně a křičela bolestí.Esme se na mně podívala.Dívaly se na sebe všichni a věděla jsem co si myslí.Nikdo z nich by nedokázal přesta asi ne.A nechtěli podstupovat to riziko že by mně zabily úplně.A Carlisle s Emmetem a Jsperem někde bojovali s tím upírem.Chtěla jsem umřít.Bylo to nesnesitelné,přesně tak jak to všichni popisovaly.Moje děťátko už nikdy nespatří svět.Tohle ne tohle už opravdu nemůže být skutečné.
Tohle ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jonaska- tvůj best friendík Jonaska- tvůj best friendík | Web | 30. května 2009 v 16:47 | Reagovat

ježíííš to je super!!! Jani, málem jsem brečela! Jo jinak začínám mít ráda bellu! Ona Jaka miluje! Ach můj bože! Líbala se s ním! Júúúúpíííí!!! A sama od sebe a nezranila se! Je to super, zatmění je nej! Rozbřesk vím předem že nebude, rptoože si bere edwarda! :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama