Krev lásky-7.Díl

28. dubna 2009 v 20:32 |  My FF
V nemocnici jsem slyšela mnoho hlasů máma,táta,dokonce i učitelky,Esme,rodiný příbuzní,Monika,Eliška, nejvíce Edward a dokonce i můj dobrý kamarád z dětství Jacob.Ve Forksu nebylo nic normální takže mně ani nepřekvapilo když jsem se dozvěděla že je Jacob vlkodlak.Neustále jsem zkoušela nějak otevřít oči ale nešlo to mnohdy mně to unavilo tak že jsem ani už nedokázala vnímat hlasy.Byla jsem zoufalá musela jsem žít tohle nemůžu udělat mé pravé milující rodině, mé upíří milující rodině,všem.Probudila jsem se do němého dne ,zkoušela otevřít oči ,zakašlat zase nic.Jenom jsem slyšela někoho dýchání.Nemluvil nevěděla jsem kdo to je a neměla jsem cit takže jsem ani nemohla rozeznat studenou ruku mé upíří rodiny nebo teplé držení mých lidských přátel a rodiny.Po chvilce však promluvil.Byl to Jacob?On je tady?Vzpoměla jsem si na to jak jsme si hrály na zahradě když jsme byli malý naše přátelství bylo fajn do té doby než jsem zjistila že je vlkodlak a teď když se dozvěděl že jsem si vybrala mnohem nebezpečnějšího člověka musel se cítit hrozně ,neměl upíry rád."Co to děláš Jano.Zase blbneš je ti už sedmnáct už bys neměla blbnout tak se brobuď.Ty víš že nemám ...ehm...bytosti jako Edward rád ale tohle je od tebe vážně krutý že mu takhle ubližuješ."říkal.Já vím sakra chtěla jsem mu říct nesnesu pomyšlení že mu ubližuju ještě mi to stěžuješ."Jo a mimochodem jak se jmenuje ta tvoje nejlepší kamarádka.Vypadá mile a mě se líbí tak odpověz teď máš přece důvod.Tvůj kamarád z dětství je zamilovaný měla bys mu pomoct"nadhodil komický prosebný hlas.Chtěl mě donutit se zasmát,..rozesmál by mně kdybych se mohla smát.Monika řikala jsem si pro sebe.Bohužel to opět slyšet asi nebylo protože se neozvalo nějaké veselé křiknutí že jsem se probudila.Ach můj bože kdy tohle skončí.Najednou jsem slyšela jak na někoho mluví"Jo jasně pojďte sedněte si."řekl a bouchnul dveřmi takže asi odešel ale měl takový hrubý hlas co ho rozčílilo."Jano,holčičko.Stýská se nám.....Tak už se probuď.Ty to přece nevzdáš.No tak pro nás pro naši rodinu hlavně Edwarda"Esme jasně přišla za mnou měla mě moc ráda já jí taky a moc.Chtěla jsem jí obejmout aby viděla jaké k ni mám pouto ale opět to nešlo."Jano prosím slibuju že ti uděláme oslavu až se vrátíš"Jasper jasper tu byl taky?Kde je Edward chtěla jsem se zeptat."Najednou opět někdo vešel Carlisle promluvil"Její stav je pořád stejný.Nelepší ani nehorší.Je mi líto Edwarde."takže Edward tu byl taky.Chtěla jsem k němu jít ale pořád to prostě nešlo,takže jsem musela vydržet jeho vzlykání a prosení o to ať zůstanu.Ubýhaly dny nedokázala jsem se pořád pohnout a taky poznat jak dlouhá doba uplynula ale Carlisle jsem slyšela jak říkal že jsou to už tři týdny.Tak dlouho ach můj bože já už chci vidět Edwardovu tvář prosím už.Pořád jsem slýchala hlasy.Ale nejhorší bylo že jsem si ani nedokázala uvědomit co se mi stalo jenom jsem slyšela hlasy ale co bylo před kómatem to nevím.Najednou jsem ucítila zvlátní pocit začaly mi naskakovat takové skvrny před očima bolest hlavy dokonce jsem viděla i vzpomínky najednou jsem jakoby upadala do díry.Ne nesmím umřít chci vidět Edwarda prosím prosím nechci umřít.Snažila jsem se bojovat sama se sebou se svým tělem nevím jestli to bylo možné ale zkoušela jsem to.Najednou se mi zatmělo před očima a jako bych usnula.Jestli jsem byla mrtvá tak to bylo hodně divné.Najednou jsem cítila dotek na mé ruce¨,já cítila já cítim ,já slyším opět hlasy něco nade mnou svítí.Pokoušela jsem se otevřít očí moc to nešlo ale přemohla jsem se ano šlo to,..šlo to ..žiju!!!Nic jsem moc neviděla a nedokázala jsem zaostřit."Jano,Jano.Mrkni prosím mrkni"edward mě prosil.Zkoušela jsem to nevím jestli to bylo vidět ale byl to takový zvláštní pocit nic jsem si nepamatovala ani nevím co na mně v kómatu řikaly jenom si pamatuju že jsem slyšela."Jano ty nás slyšíš."přikývla jsem moc to nešlo všechno mně bolelo.Nevěděla jsem jestli můžu mluvit."Najednou mě po tváři pohladila studená ruka"Jano prosím Jano slyšíš?"Edward jeho hlas veselý plný naděje štěstí.Zkusila jsem promluvit teď nebo nikdy"eh...ed-war-de?"nešlo to zrovna dobře ale mluvila jsem."Ano"vzlykal štěstím sice bez slz protože upíří nemůžou ronit slzy ale vzlykal.Políbil mě na čelo.Měla jsem slzy v očích plakal jsem štěstím.Otevřela jsem očí byly těžké a moc to nešlo"Edwarde.Edwarde.Zůstaň"řikala jsem."Jsem tady."řikal a pořád opatrně držel můj obličej jeho studenou hlavou ten jeho studený dotyk byl příjemný krásně chladil."Prosím....nech tu ruku na tváři.Je to příjemný"mezi slovy jsem kašlala a docela to bolelo."Co..co se stalo?"zeptala jsem se."Ty kluci z vedlejší třídy jeli v autě a bavily se a neviděly tě.Tak do tebe nabouraly a upadla si do kómatu"řekl Edward a přes obličej mu přejela bolest."Slyšela jsem vás..v kómatu.Opravdu"řekla jsem.carlisle se do toho vložil"opravdu to je skvělý Jano."řekl"Proč si mě nepřeměnil."zeptala jsem se"Nešlo to."řekl najednou jsem si všimla máma"mamy ahoj."šla ke mně a objala a po tvářích jí tekly slzy."Ahoj.Konečně Jano"řikala a plakala."Já vím,já vím."opakovala jsem."Edwarde musíš jít na lov už jsi nebyl dlouho a tady je moc krve a jana si poleží ještě dlouho"řekl Carlisle.Oni mluví před mámou o lovu.Vylekala jsem se"Pššt.Je tu máma a táta"šeptala jsem."Já už to vím Jano"řekla a já jsem jen ohromeně koukal.Najednou mi došlo že by odešel"ne .neodcházej"řekla jsem"Neodejdu.Nemá žízeň"řekl a držel mě za ruku."Ale promiň jsem bezcitná.musíš jít"řekla jsem a všimla si Jacoba."Jacobe!co ty tu?"zeptala jsem se "Ale billy mi řekl že si tady tak jsem sem šel"usmál se.Usmála jsem se"Jo a co ta kamarádka?"zeptal se.Vzpomínala jsem a ano vzpoměla jsem si v kómatu se mě ptal na moniku."Jo ta monika"řekla jsem."Počkej ty víš co jsem ti řikal v kómatu?"zeptal se "No vzpomínám si ale matně ale napadlo mně to"řekla jsem a stiskla Edwardovu ruku.Přežila jsem pro něj a pro jeho srdce.Potom všichno odešli ale Edward zůstal."Teď už tě nikdy neopustim.Nikdy"řekla jsem a chtěla jsem se naklonit k němu ale nolelo to a sykla jsem bolestí.Naklonil se on ke mně a políbil mně."Nikdy v mé věčnosti"řekl a položil jeho čelo na moje.
Dnes vše.Bella
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jonaska- tvůj best friendík Jonaska- tvůj best friendík | Web | 28. dubna 2009 v 21:48 | Reagovat

děkuju za JAcoba! Ty fotky jsou n blogu!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama