Duben 2009

Krev lásky-8.Díl

30. dubna 2009 v 20:03 My FF
Edward zůstal a koukal neustále na mně."Na co.. myslíš?"zeptala jsem se ale chraptila jsem a všechno mně bolelo."Na tebe"odpověděl a stiskl mi ruku.Usmála jsem se.Chtěla jsem se nějak rozumně poposunout ale zlomená žebra mi v tom docela překážely.Sykla jsem. Edward okamžitě zareagoval a začal se poptávat"Co je bolí tě něco.Mám zavolat Carlisleho?"Vrtěla jsem hlavou že ne ale moc pravda to nebyla bolelo mě celý tělo.Koukala jsem se do jeho krásné tváře a zjistila jsem že mi tečou slzy."co je?"zeptal se ustaraně"Bylo to hrozný nevidět tvoji tvář vědět že každou vteřinu zmeškávám tvůj obličej"řekla jsem.Pousmál se."Nikdy jim to neodpustim"řekl tvrdě."Komu?"zeptala jsem"Těm co tě...co ti tohle provedli"řekl."A proč to říkáš zrobna teď?"zeptala jsem se."Protože se ti právě teď jdou omluvit"řekl a pohladil mně po tváři.Nadechla jsem se ale bolelo to.Najednou zaklepala na dveře pokoje."Dále"řekl Edward tvrdě."Omlouváme se.Můžeme"řekli kluci z áčka.Edward na ně kouknul nenávistným obličejem."No ehm...vypadáš dobře no.Omlouváme se neviděly jsme tě."¨řekli.Edward si něco zašeptal pro sebe co znělo jako:Jasně neviděly."To nevadí.Nic to není"řekla jsem."No to neříkej.Nevim jestli se někomu po tobě stýská ale ještě hůř vypadat nemusíš"dodal Ondra a ostatní se posmívali."Vypadni.HNED"řekl Edward a okamžitě stál před nim."Jé promiň to mi ulítlo.To nebylo vážně"řekl a pousmíval se"Hned!"zavrčel Edward."Tak mi půjdeme.Čau"řekli a odešli.Edward začal"větší kretény jsem neviděl"řekl a políbil mně na čelo."To je dobrý jsou takový ani jsem nečekala upřímnou omluvu"zašeptala jsem.Najednou do pokoje vrhla Monika"JANO!Jé promiň rušim už si vzhůru!Musim ti něco říct"říkala a smála se."AHoj.Ja jsem tak ráda že jsi tady"říkala jsem."Já jdu"řekl Edward a odešel."Jani.Já se zamilovala!"řikala"Fakt,"šeptala jsem protože mě bolely už hodně žebra"Tobě to vadí že šeptáš?"zeptala se."Ne mám zlomený žebra.Bolí to"šeptala jsem"AHa asi ne jenom žebra co co máš s hlavou"zeptala se."No..asi nějaký otok v hlavě z toho nárazu."řekla jsem."Ježiš"řekla."A kdo je ten vyvolený?"zeptala jsem se"Tvůj kamarád Jacob"řekla.Uvědomila ´jsem si můj vlkodlačí kamarád."Fakt to je bezva"říkala jsem."Ale víš jeho tajemst...."nedokončila jsem to.Mámlem jsem prozradila že je vlkodlak
Dnes vše

Krev lásky-7.Díl

28. dubna 2009 v 20:32 My FF
V nemocnici jsem slyšela mnoho hlasů máma,táta,dokonce i učitelky,Esme,rodiný příbuzní,Monika,Eliška, nejvíce Edward a dokonce i můj dobrý kamarád z dětství Jacob.Ve Forksu nebylo nic normální takže mně ani nepřekvapilo když jsem se dozvěděla že je Jacob vlkodlak.Neustále jsem zkoušela nějak otevřít oči ale nešlo to mnohdy mně to unavilo tak že jsem ani už nedokázala vnímat hlasy.Byla jsem zoufalá musela jsem žít tohle nemůžu udělat mé pravé milující rodině, mé upíří milující rodině,všem.Probudila jsem se do němého dne ,zkoušela otevřít oči ,zakašlat zase nic.Jenom jsem slyšela někoho dýchání.Nemluvil nevěděla jsem kdo to je a neměla jsem cit takže jsem ani nemohla rozeznat studenou ruku mé upíří rodiny nebo teplé držení mých lidských přátel a rodiny.Po chvilce však promluvil.Byl to Jacob?On je tady?Vzpoměla jsem si na to jak jsme si hrály na zahradě když jsme byli malý naše přátelství bylo fajn do té doby než jsem zjistila že je vlkodlak a teď když se dozvěděl že jsem si vybrala mnohem nebezpečnějšího člověka musel se cítit hrozně ,neměl upíry rád."Co to děláš Jano.Zase blbneš je ti už sedmnáct už bys neměla blbnout tak se brobuď.Ty víš že nemám ...ehm...bytosti jako Edward rád ale tohle je od tebe vážně krutý že mu takhle ubližuješ."říkal.Já vím sakra chtěla jsem mu říct nesnesu pomyšlení že mu ubližuju ještě mi to stěžuješ."Jo a mimochodem jak se jmenuje ta tvoje nejlepší kamarádka.Vypadá mile a mě se líbí tak odpověz teď máš přece důvod.Tvůj kamarád z dětství je zamilovaný měla bys mu pomoct"nadhodil komický prosebný hlas.Chtěl mě donutit se zasmát,..rozesmál by mně kdybych se mohla smát.Monika řikala jsem si pro sebe.Bohužel to opět slyšet asi nebylo protože se neozvalo nějaké veselé křiknutí že jsem se probudila.Ach můj bože kdy tohle skončí.Najednou jsem slyšela jak na někoho mluví"Jo jasně pojďte sedněte si."řekl a bouchnul dveřmi takže asi odešel ale měl takový hrubý hlas co ho rozčílilo."Jano,holčičko.Stýská se nám.....Tak už se probuď.Ty to přece nevzdáš.No tak pro nás pro naši rodinu hlavně Edwarda"Esme jasně přišla za mnou měla mě moc ráda já jí taky a moc.Chtěla jsem jí obejmout aby viděla jaké k ni mám pouto ale opět to nešlo."Jano prosím slibuju že ti uděláme oslavu až se vrátíš"Jasper jasper tu byl taky?Kde je Edward chtěla jsem se zeptat."Najednou opět někdo vešel Carlisle promluvil"Její stav je pořád stejný.Nelepší ani nehorší.Je mi líto Edwarde."takže Edward tu byl taky.Chtěla jsem k němu jít ale pořád to prostě nešlo,takže jsem musela vydržet jeho vzlykání a prosení o to ať zůstanu.Ubýhaly dny nedokázala jsem se pořád pohnout a taky poznat jak dlouhá doba uplynula ale Carlisle jsem slyšela jak říkal že jsou to už tři týdny.Tak dlouho ach můj bože já už chci vidět Edwardovu tvář prosím už.Pořád jsem slýchala hlasy.Ale nejhorší bylo že jsem si ani nedokázala uvědomit co se mi stalo jenom jsem slyšela hlasy ale co bylo před kómatem to nevím.Najednou jsem ucítila zvlátní pocit začaly mi naskakovat takové skvrny před očima bolest hlavy dokonce jsem viděla i vzpomínky najednou jsem jakoby upadala do díry.Ne nesmím umřít chci vidět Edwarda prosím prosím nechci umřít.Snažila jsem se bojovat sama se sebou se svým tělem nevím jestli to bylo možné ale zkoušela jsem to.Najednou se mi zatmělo před očima a jako bych usnula.Jestli jsem byla mrtvá tak to bylo hodně divné.Najednou jsem cítila dotek na mé ruce¨,já cítila já cítim ,já slyším opět hlasy něco nade mnou svítí.Pokoušela jsem se otevřít očí moc to nešlo ale přemohla jsem se ano šlo to,..šlo to ..žiju!!!Nic jsem moc neviděla a nedokázala jsem zaostřit."Jano,Jano.Mrkni prosím mrkni"edward mě prosil.Zkoušela jsem to nevím jestli to bylo vidět ale byl to takový zvláštní pocit nic jsem si nepamatovala ani nevím co na mně v kómatu řikaly jenom si pamatuju že jsem slyšela."Jano ty nás slyšíš."přikývla jsem moc to nešlo všechno mně bolelo.Nevěděla jsem jestli můžu mluvit."Najednou mě po tváři pohladila studená ruka"Jano prosím Jano slyšíš?"Edward jeho hlas veselý plný naděje štěstí.Zkusila jsem promluvit teď nebo nikdy"eh...ed-war-de?"nešlo to zrovna dobře ale mluvila jsem."Ano"vzlykal štěstím sice bez slz protože upíří nemůžou ronit slzy ale vzlykal.Políbil mě na čelo.Měla jsem slzy v očích plakal jsem štěstím.Otevřela jsem očí byly těžké a moc to nešlo"Edwarde.Edwarde.Zůstaň"řikala jsem."Jsem tady."řikal a pořád opatrně držel můj obličej jeho studenou hlavou ten jeho studený dotyk byl příjemný krásně chladil."Prosím....nech tu ruku na tváři.Je to příjemný"mezi slovy jsem kašlala a docela to bolelo."Co..co se stalo?"zeptala jsem se."Ty kluci z vedlejší třídy jeli v autě a bavily se a neviděly tě.Tak do tebe nabouraly a upadla si do kómatu"řekl Edward a přes obličej mu přejela bolest."Slyšela jsem vás..v kómatu.Opravdu"řekla jsem.carlisle se do toho vložil"opravdu to je skvělý Jano."řekl"Proč si mě nepřeměnil."zeptala jsem se"Nešlo to."řekl najednou jsem si všimla máma"mamy ahoj."šla ke mně a objala a po tvářích jí tekly slzy."Ahoj.Konečně Jano"řikala a plakala."Já vím,já vím."opakovala jsem."Edwarde musíš jít na lov už jsi nebyl dlouho a tady je moc krve a jana si poleží ještě dlouho"řekl Carlisle.Oni mluví před mámou o lovu.Vylekala jsem se"Pššt.Je tu máma a táta"šeptala jsem."Já už to vím Jano"řekla a já jsem jen ohromeně koukal.Najednou mi došlo že by odešel"ne .neodcházej"řekla jsem"Neodejdu.Nemá žízeň"řekl a držel mě za ruku."Ale promiň jsem bezcitná.musíš jít"řekla jsem a všimla si Jacoba."Jacobe!co ty tu?"zeptala jsem se "Ale billy mi řekl že si tady tak jsem sem šel"usmál se.Usmála jsem se"Jo a co ta kamarádka?"zeptal se.Vzpomínala jsem a ano vzpoměla jsem si v kómatu se mě ptal na moniku."Jo ta monika"řekla jsem."Počkej ty víš co jsem ti řikal v kómatu?"zeptal se "No vzpomínám si ale matně ale napadlo mně to"řekla jsem a stiskla Edwardovu ruku.Přežila jsem pro něj a pro jeho srdce.Potom všichno odešli ale Edward zůstal."Teď už tě nikdy neopustim.Nikdy"řekla jsem a chtěla jsem se naklonit k němu ale nolelo to a sykla jsem bolestí.Naklonil se on ke mně a políbil mně."Nikdy v mé věčnosti"řekl a položil jeho čelo na moje.
Dnes vše.Bella

Krev lásky-6.Díl

27. dubna 2009 v 20:56 My FF
projektový den ubíhal tak rychle.Velký chaos, plno stanovišť a ještě provokativní kluci z vedlejší třídy.Bylo toho moc.Ještě že tam je Eliška.Když jsem šla ze školy na oběd na chodbě jsem se sešla s Edwardem a šly jsme spolu.Po obědě jsem šla zpátky bohužel sama protože Edward musel něco vyřídit.Zrovna jsem přecházela ale v tom najednou jsem se otočila a jenom jsem viděla přední světla auta které se řítilo tak nekonečnou rychlostí.Tak hroznou že jsem mohla jenom zakřičet.A pak už jsem uslyšela jenom zvuk rozpadajícího skla a něčí řev tak zoufalý a bezmocný.Pak už jsem začala pociťovat bolesti.A jenom někde v dálce přitom ta osoba bylo tak blízko jsem slyšela vzlykavý pláč bez slz"Prosím Jano ne.Jano.prosím,prosím."Edward se nade mnou skláněl ale ztrácela jsem ho a nešlo to zastavit.Najednou byla jenom tma.Jsem mrtvá pomyslela jsem si.Takhle přece nebe ošklivé není pomyslela jsem si opět.A pak mě opět něco přemohlo a už jsem nic neviděla.
Z pohledu Edwarda:
Nemohl jsem se pohnout,... svět se uzavřel,nemohl dýchat nemohl nic.Stáhl se pryč z dozoru ,....zemřel.Srdce se mi roztříštilo na tak neuvěřitelné malé kousky že se už nikdy neposkládají.Ten obraz ten obraz dívky která tvořila můj život který bez ní nemohl být tam ležela bezmocně pod autem.Nemohl jsem udělat nic mohl jsem se jenom utápět v mé bolesti která mě bude po zbytek věčnosti trápit.Alice zavolala sanitku.Přijela okamžitě... to houkání.. srdce lámající.V nemocnici jsem věděl že už můžu jenom čekat.Carlisle ke mně přišel"Edwarde.Je továžné moc dobře to víš.Je v kómatu a na to ani upíří jed nepomůže.Můžeme jenom čekat"nechtěl jsem tomu věřit ,ne to nemohla být pravda to nás nemohlo potkat.Tohle ne."Edwarde lidi v kómatu slyší mluv na ní prosím tě Edwarde.Její rodiče tu budou za chvíly.Edwarde poslouchej mně"Neodpovídal jsem jenom jsem se zvedl a šel za ní.Když jsem jí uviděl klesl jsem na kolena.Tohle není ona opakoval jsem si tohle ne.Najednou jsem ucítil někoho ramena byla to Janina plakající maminka."Edwarde.Prosím pomoz jí prosím.Vzchop se Edwarde prosím"prosila a slzy jí zmáčely obličej.Její táta tam stál taky zoufalý muž.Moje bolest mě ještě víc pohltila umíral jsem s ní každou vteřinou,každou minutou co ona ztrácela sílu jsem jí ztrácel také.Vstal jsem,vzchopil jsem se šel jsem k posteli a chytil ji za ruku.Byla tak křehká že jsem ani nevěřil že je to ona.Rty měla bílé a obličej nezdravý a oblepený náplastmi a obvazi.Sedl jsem a tiše vzlykal a vyčítal jsem si že jsem tomu nezabránil.
Pohled Janiny mámy:
Vletěla jsem do pokoje.Nevěřila jsem tomu to se nemohlo stát ne.To není moje dcera ne.Slzy mi stékaly z očí.Najednou jsem spatřila Edwarda pohled na jeho zubožené tělo na jeho umírající obličej to bylo nesnesitelné.Umíral každou chvíly co ztrácela sílu tak moc ji miloval tak že to ani nemohlo být obyčejné lidské pouto jako kdyb to bylo něco víc něco v co jsem nikdy nevěřila.Pohled na něho bylo horší než podívat se Janě do obvázaného obličeje.Promluvila jsem na něj ale neodpovídal byl jako šílený jako by se z toho zbláznil.Jenom vstal a chytil jí za ruku.Odešla jsem viděla jsem tam všechny Cullenovi.Eliška tiše vzlykala po boku Jaspera,Esme měla ten trpějící výraz,Světlanka se koukala do prázdna,Carlisle byl umučený.Pohled byl na ně hrozný chovaly se jako kdyby to byla jejich dcera ne moje.Esme šla ke mně a objala mně.Všechno jsem to nechápala."Jaké je pouto mezi Edwardem a Janou to není normální.Ten kluk umírá víc než ona.Nelžete mi.Co jste?"vychrlila jsem v návalu stresu.Esme a celá rodina se na mně podívaly."Ano nemá cenu mít tajnosti.Nejsme normální.Nejsme lidi.Nikdy nic nejíme a nepijeme,jsme nesmrtelní,jsme neuvěřitelně silní a rychlý"řekl Carlisle a odmlčel se.Najednou mi všechno došlo ty Janiny knížky o upírech ty nesmyslné bláboly že by chtěla být nesmrtelná oni jsou.......upíři?"Oh to není možné.....upíři"řekla jsem.Přikývly,vydechla jsem nevěřícně."Tak proč jí nějak nepomůžete?"řekla jsem."Je v kómatu to už nejde musíme čekat."řekla Esme."Na co?Na co až se váš syn zblázní nebo až ....se jí něco stane!!"křičela jsem.Esme mně uklidnila a posadila na židly.Nemohla jsem žít ve reálném světě tohle bylo neskutečné.
Pohled Jany:
Slyšela jsem jako Carlisle říka Edwardovi "lidi v kómatu slyší.,Mluv na ní" a opravdu slyšela jsem ale nemohla jsem pohnout zamrkat otevřít oči nic nic absolutně nic.Mohla jsem jenom slyšet a ostatní bylo na mém těle mrtvé a mohla jsem ho probrat k životu jenom vlastní vůlí.Najednou jsem slyšela mojí mámu ona tu bylo chtěla jsem se zvednout a obejmout ji.Mluvila na Edwarda pomoz jí Edward tu byl musím se probrat žiju jenom pro něj jestli se mi něco stane zabiju i jeho.Chtěla jsem ho políbit obejmout jeho chladné tělo.Ale nechtěla jsem vidět jeho obličej po chvíly jsem slyšela z chodby křičet mámu křičela že horší pohled neviděla.Říkala že vipadá jako kdyby se zbláznil jako kdyby ho mučily tak hrozně.Mluvil na mně"Jano prosím.Zůstaň to mipřece nemůžes udělat tohle ne.Jano.Nedokázal jsem ti pomoct předtím tak ti musím pomoct teď prosím vrať se ke mně."a on plakal neronil slzy to nemohl ale vzlykal.Lámalo mi to srdce chtěla jsem ho obejmout.Musím žít pro něj pro naší věčnost pro jeho srdce.Musíš Jano přikázala jsem si.
Dnes vše

robert a kristen

27. dubna 2009 v 20:04
Tady je hezká fotka Roberta a Kristen.Kristen to tam moc sluší.A vidíte jak na Roberta pořád tak zamilovaně kouká.Sice má přítele ale Robert se ke Kristen hodí.

Krev lásky-5.Díl

26. dubna 2009 v 19:51 My FF
takže musím.asi skočím pod auto."snažila jsem se o vtip i když do smíchu mi nebylo.Edward měl tvář pořád kamennou a díval se mi do očí.V očích měl zlost,vztek a bolest."Řekl jsem ti aby sis z toho nedělala srandu.Ty to pořád nechápeš?Dokud nebude důvod nikdy tě nepromněním."řekl rázně."Já vím.Ale v čem to bude dobré pro tebe.Budu stárnout.. to mně chceš jako přeměnit ve čtyřiceti a až spolu půjdeme po ulici tak si budou myslet že jsme syn s matkou?"Vzala jsem ho za ruku.Povzdychl si a lehnul si na postel a koukal do stropu."Co je?"zeptala jsem se."A nebo tě musím nechat.Musím odjet a ty bys měla začít žít život pro který ses narodila."řekl a obličej mu pokryla bolest.Chvilku jsem nechápala co to říká ale pak jsem ucítila slzy na mé tváři."To...Na to NESMÍŠ MYSLET!!Nemůžeš odjet to přeci nejde Edwarde.To si myslel vážně ano?Prosimtě řekni že ne."začala jsem přes slzy histericky vzlykat.Posadil se"Měl bych to udělat.To vím jistě ale nemůžu a...nechci.Jano ty víš že bych to neudělal.Přestaň plakat prosím nechci aby tě ty slova bolely.Zapomeň na ně."neustále jsem vzlykala.Objala jsem ho,..pevně aby mně nikdy nemohl pustit.Stiskl mně ještě pevněji a ucítila jsem jeho rty na mých vlasech."Seš unavená měla by sis jít lehnout"řekl a pohladil mně po vlasech čímž se vymanil z mého pevného objetí s čmž jsem samozřejmě nesouhlasila a znovu ho objala.Nakonec jsem usoudila abych nezmeškala další den s ním měla bych se vyspat hrozilo že bych usnla někde cestou do školy a tím neviděla jeho víc než dokonalou tvář."Tak jo zůstaneš tu?zeptala jsem se.přikývl."Musím se jít převléknout a velmi neochotně jsem se vymanila z jeho objetí.Šla jsem do koupelny a tam se převlíkla.Cestou zpátky jsem řekla rodičům že jdu spát.Skoro jsem utíkala jak jsem chtěla být zase s Edwardem.Vpadla jsem do pokoje a zakopla o tašku.Něž jsem stihla spadnout Edward mně chytil."Děkuju."řekla jsem a opřela se o něj.Bohužel jsem si zívla."Jsi unavená pojď spát."řekl a políbil mně."Ne nejsem"trvala jsem na svém."Když to nejde po dobrym."řekl a vzal mně do náručí a jemně odhodil na postel."S tebou se nemá asi cenu hádat."řekla jsem."To nemá řekl a lehl si vedle mně.Objal mně kolem ramen."Sladké sny."řekl a políbil do vlasů."Nevím jsetli můžu spát."řekla jsem a víc jsem ho objala.Chvilku jsme takhle leželi když najednou po jeho kolébání jsem upadla do hlubokého spánku.Ráno jsem se probudila vedle Edwarda.Překvapilo mně že je tu pořád.Rodiče už jsou zřejmě pryč."Edwarde.Dobré ráno."řekla jsem a pohlídla mu do obličeje."Dobré ráno.Dneska je ve škole projektový den už budeme muset pomalu jít"řekl a vstal."Jo jasně už jdu"šla jsem se do koupelny převlíknout se a mohly sme jít.On byl samozřejmě dokonalý.Nasedly jsme do jeho auta a jely jsme.Když jsem šli do školy ve škole byl zmatek.Všichni připravovaly stanoviště a učitelky bláznily.Když mně Edward chytil za ruku a šli jsme všichni po nás koukal a něco si šeptaly."Jano!Jsi se mnou na stanovišti"křičela Eliška držící za ruku Jaspera."Fajn.A je tam i Edward?"zeptala jsem se."No Edward je jinde."řekla."Aha...no a kdo je tam ještě?"zeptala jsem se."Ty blbý kluci z áčka."řekla a sklopila oči."Ach ně"chytla jsem se za hlavu."Bude to v pořádku "řekl Edward a pohladil mně po tváři.Potom jsem já šla s Eliškou a Jasper odešel s Edwardem.


Toť dnes vše.Bella

Moe Koláž

26. dubna 2009 v 18:56
Dneska jsem vyrobila něco ve photofiltru s Edwardem.No posuďte sami.:

Můj vyrobený plakát

20. dubna 2009 v 20:19
Toto jsem vyrobila k New Moon já vim že je to děsný ale přece.:

Krev lásky-4.Díl

18. dubna 2009 v 21:25 My FF
Přestala jsem dýchat a nevěřila že někdo tak úžasný může být se mnou.Najednou se odtáhl."Slíbila jsi rodičům že budeš brzo doma že jo"Jenom jsem přikývla.Opatrně aby mně nepustiljsem se koukla na hodinky.Tě pic osm hodin no to už je čas.Nechtělo se mi odejít opět jsem se k němu přitiskla sevřel mně ještě víc l,íbal mně do vlasů.A právě teď jsem si uvědomila pro co chci žít.Za co bych dala můj života ,moje bijící srdce.Políbila jsem ho.Usmál se"Nechceš jít pryč viď?"řekl.Jenom jsem ho víc objala a rukou mu projela vlasy."Ne.Ale musím"a pak jsem dodala"Je to asi stejně tak těžké jako přestat pít krev"řekla jsem.Koukla jsem se na něj měl obličej plný bolesti"Jano z toho si srandu nedělej"řekl mi napjatě."Promiň.Nezlob se"Objala jsem ho.Zvedl se a vzal mojí ruku.Šli jsme se rozloučit.Když jsme došli do obýváku viděla jsem rodinu která v mém srdci měla tak velkou část.Eliška seděla opřená hlavou o Jaspera a ruce propletené,Světlana seděla vedle Emmeta a Esme vedle Carliesla.Milovala jsem se je všechny."Tak mi už musíme jít"řekl Edward.Esme se zvedla a šla k nám."Moc rádi tě tady zase uvidíme"řekla Esme a pohladila mně po vlasech.Usmála jsem se.Zbytek rodiny nám zamávaly.Šli jsme.Když jsme dojeli před dům.Nervózně jsem vystoupila."Neboj se,hlavu ti neutrhnou"pousmál se Edward.Zazvonila jsem.Máma okamžitě přišla."Už jste tady lidi!"řekla s úsměvem na tváři.Doufala jsem že mně Edward před mámou třeba nepolíbí nebo tak něco.Neuděl samozřejmě.Vešla jsem do domu a šla se napít.Táta a máma na mně koukaly jako by řikaly tak co jaký to bylo,políbil tě atd...Šla jsem do pokojíčku a zavřela za sebou dveře.Pak jsem se otočila a stál tam Edward.Strašně jsem se lekla a možná trochu vykřikla.Chytil mně za ruce a začal mně uklidňovat."Klid to jsem já klid."řikal a pohladil mně po tváři.Vydechla jsem a klepaly se mi ruce."Strašně jsem se lekla,tohle mi už víckrát nedělej"řekla jsem mu a pousmála se."Dostal jsem se k tobě oknem"řekl.Oknem,... a já myslela že máme bezpečná okna."Jasně.Oknem.Jak jinak"pousmála jsem.Zasmál se.Vzal mně za ruku a sedly jsme si na postel."Edwarde.Teď to myslím vážně.Chtěla bych....chtěla bych s tebou být věčnost.Chci být to co ty."vypadlo ze mně.Jeho obličej pokrýval plno emocí bolest,zlost,smutek."Ne.Jano.Ne.Nevemu ti život.Stačíš mi takováhle."řekl rozčíleně."Ale já ti dám všechno,všechno.Ale slib že mi splníš tohle přání."prosila jse."Ale tohle není přání tohle je....úlet.Blbost,debilní nápad."už byl hodně rozčílený."Ale není.Já si to přeji Edwarde.Víc než cokoli na světě.Je to moje největší přání.Být jako ty."stále jsem prosila."Jano ne,nebudeme o tom teď mluvit."řekl už trochu klidněji ale stále tvrdě."Prosím edwarde."chvilku bylo ticho."Jano nikdy bych to neudělal pokud by to nebylo nutné"řekl"Nutné jako jak?"zeptala jsem se."Nutné třeba kdyby si ....si."nedokázal to vyslovit."Umírala?"řekla jsem ale vyznělo to spíš jako otázka.Jenom přikývl.
Dnes vše.Bella

2.Animky

16. dubna 2009 v 21:30

Přiznávají svoje city?

15. dubna 2009 v 21:32
Tohle bylo v časopide In touch.Já osobně si myslim že by byli skvělý pár.

Fotka Jacoba

15. dubna 2009 v 21:27
Mno prostě je hroznej já teda vim že má paruku ale přesto.No posuďte sami:

Fotky z natáčení

15. dubna 2009 v 21:25
Nové fotky z New Moon
Je jich zatim málo ale nějaký ještě dodám.

Jak by to řekl Edward

15. dubna 2009 v 21:20


Normální chlap by řekl: "Miluju Tě, baby!"
Edward Cullen by řekl: "Jsi můj život."

Normální chlap by řekl: "Myslím, že jsem se zamiloval."
Edward Cullen by řekl: "A tak se lev zamiloval do jehňátka."


Normální chlap by řekl: "Tvoje vlasy vypadají jako kopa sena; bež si je učesat!"
Edward Cullen by řekl: "Tvoje vlasy vypadají jako kopa sena, ale mě se to líbí!"

Normální chlap by vybral naáhodnou píseň od náhodného autora a věnoval by vám ji.
Edward Cullen by vám zazpíval píseň, kterou pro vás napsal po čase hraní na piana.

Když zemřeš, normální chlap si najde jinou.
Když zemřeš, Edward by se zabil, protože život bez tebe nestojí za to. "No, neměl jsem v úmyslu žít bez tebe." Převrátil oči, jako by to bylo nad slunce jasnější. "Ale nebyl jsem si jistý, jak to udělat - věděl jsem, že Emmett ani Jasper by mi nikdy nepomohli... tak jsem si řekl, že bych možná šel do Itálie a udělal něco, čím bych vyprovokoval Volturiovi."

Když opouštíš dům, normální chlap by řekl: "Ahoj, měj se."
Když opouštíš dům, Edward Cullen by řekl: "Vrať se ke mě, lásko." Usmíval se na mě mým oblíbeným úsměvem. "Vrať se zpátky ke mě." "Vždy."

Normální chlap by na tebe čekal, abys mu udělala snídani.
Edward Cullen by ti dělal snídani každý den.

Když jste spolu na večeři, normální chlap by neodtrhl oči od sexy číšnice.
Edward Cullen by ani nespozoroval, že číšnice byla žena.

Normální chlap by při řízení držel jednou rukou volant a druhou rádio.
Edward Cullen by při řízení držel jednou rukou volant a druhou ruku by měl spojenou s tou tvoji.

Když jste oba vzdálení na různých místech, normální chlap by řekl: "Chybíš mi."
Když jste od sebe vzdáleni na různých místech, Edward Cullen by řekl: "Je to, jako kdyby sis vzala část ze mě."

Normální chlap by nespozoroval a nestaral by se, kdybys měla nočí můry.
Edward Cullen by ti zpíval, dokud by tvoje noční můry nezmizely. "Chceš, abych ti zpíval? Budu ti zpívat celou noc, dokud to nezažene zlé sny pryč."

Normální chlap to dělá s každou. Edward Cullen jen s jednou jedinou.
Normální chlap ti koupí květiny a čokoládu. Edward Cullen ti koupí auto

To jsem našla na blogu http://edwardbellaforever.blog.cz .Je to absolutně pravda.prostě je nejlepší.
Bella

Krev lásky-3.Díl

14. dubna 2009 v 21:39 My FF
Šla jsem to říct rodičůM.Snažila jsem se klidně dýchat ale moc to nepomáhalo."Ehm tati mami"řekla jsem když jsem byla v kuchyni a oba seděli u stolu."Ano Jano?"zeptaly se a začaly mi věnovat pozornost.Myslela jsem že se zhroutím na podlahu jejich upřené oči na mně."No můžu jít asi za deset minut ven?"zeptala jsem se."Cože a s kým?"zeptaly se.Ne jen to ne."No jo no s ....Edwardem"Vyhrkla jsem ze sebe.Koukali na mně jako kdybych spadla ze stromu."S Edwardem Cullenem?"Jenom jsem přikývla."No to tedy tak jo"chtěla jsem už jít ale najednou zazvonil zvonek a táta mně předstih v otevírání dveří."Dobrý den"řekl Edward a natáhl ruku na pozdrav."Dobrý den"přidala se máma a taky natáhla ruku.Viděl jak jsem zoufalá.Protáhla jsem se dveřmi až k Edwardovi."Tak mi jdeme"řekl jsem a táhla jsem ho ze dveří."Pojedeme?"zeptala jsem se když jsem vyděla jeho auto."Jo pěšky by jsi asi nechtěla"řekl a pousmál se.Jeli jsme klidně a bez mluvení.Nevěděla jsem co řikat.Najenou řekl jenom"Už jsme tady".Vystoupila jsem a rozhlídla jsem se je to úžasné místo.Krásné úžasné a pak jsem si všimla úžasného baráku ke kterému vedla cestička vykládaná kameny.Zírala jsem na to zřejmě s otevřenou pusou protože se mé grimase zasmál."To je tvůj dům?"zeptala jsem se.Jenom přikývl.Šla jsem pomalu za ním.Když jsme šli k nim chytil mně za ruku.Nemohla jsem tomu uvěřit.Zčervenala jsem."Jano.Chtěl bych ti něco říct.Vím že jsem pro tebe nebezpečný ale nechci nebo spíš nemůžu dál pokračovat bez tebe.Chtěl bych tě představit našim."řekl...tak ...klidně.Nemohla jsem tomu věřit.Nevěděla jsem co říct jenom jsem zčervenala a šokovaně jsem se pousmála."Jano.Miluju tě."a pohladil mně po tváři.Byl tak ...opatrný.Musel nechtěl mi ublížit.Neubližoval.Taky jsem ho milovala víc než cokoli na světě ale nebyla jsem tak silná jako on nevěděla jsem jestli mu to dokážu říct."Já taky a ty to víš.Miluju tě víc než cokoli na světě."řekla jsem a pousmála jsem se nad svojí náhlou odvahou.Přitiskl mně k sobě.Opřela jsem se mu o hruď a poslouchala jsem jeho vyrovnaný dech ale srdce nebylo."Jdeme"řekl a pohladil mně po tváři a vzal za ruku.Šli jsme a vešli jsme do bytu.Viděla jsem rodinu kterou jsem dobře znala.Eliška po boku Jaspera,Světlana po boku Emmeta a Esme po boku Carliesla.Pozdravila jsem je a všichni mně pomalu objaly.Potom si mně Edward zase přitáhl k boku.Esme byla kouzelná tak...milující.Hrnuly se mi slzy do očí byli tak neskuteční a tak krásní.Milovala jsem je všechny,teď a na tomhle místě a..pozbytek mého života a pokud jednou budu upír tak po zbytek věčnosti.Potom jsme šli k Edwardovi do pokoje.Sednuly jsme si na pohovku.Chvilku jsme si povídaly a najednou se ke mně naklonil a pohladil mně po tváři.Začala jsem zrychleně dýchat.A potom přitiskl jemně a něžně svoje studené úžasné rty na moje.
Dneska je to prozatím konec asi jste si všimli že je tam místo Rosalie a Alice moje kamarádky obsadila jsem je tam abych jim udělala radost.No řekněte neni to blbý já mám pořád pocit že je to takový podobný stmívání někde budou podobný věci ale těšte se hodně jsem to pak zamotala to se budou dít věci.Napište pravdu je to moje první fka takže já vím nic moc ale pište do komentíků pravdu prosím.
Bella(Jana)

Krev lásky 2-díl

13. dubna 2009 v 20:30 My FF
Den ve škole uplynul celkem rychle a šla jsem do jídelny na oběd.Když v tom my někdo zašeptal do ucha"Bello"lekla jsem se a tak jsem sebou trhla.Chytil mně za ruku opět jsem sykla bolestí.Překvapeně se podíval"já mysle že tě bolí druhá ruka právě proto jsem tě chytil za tu druhou".Začervenala jsem se.Musela jsem se přiznat"no víš já mám modřinu i na tý druhý ruce"řekla jsem zahanbeně.Opět otočil mojí rukou aby se mohl kouknout na modřinu.Něco si pro sebe zamumlal a podíval se na mně."Co se děje?"zeptala jsem se."Hledám místo kde nemáš modřinu"Uchehtl se a chytil mě za bok a odtáhl mně z chodby plné lidí.Srdce mi začalo bušit.Nebyla jsem zvyklá být s ním sama."Vyzvednu tě v šest u teb doma"řekl.Chvilku mi to nedocházelo ale pak jsem odpověděla "Jasně" ale v tom sem jsi uvědomila že budou rodiče doma"No"začala jsem koktat"Co?"podíval se na mně překvapeně."Ehmm.. co moji rodiče"opět jsem koktala."Vadím jim?"zeptal se."Ne.Ne.Spíš tě vůbec neznají"řekla jsem."No tak mně představíš"řekl tak klidně.Vydechla jsem neznal moje rodiče bude mně čekat hodinová přednáška o bezpečnosti no ale jdu ven s klukem takže spíš dvouhodinová.Polil mě pot když jsem pomyslela na to jak jim to budu řikat.Už jsem to uplně viděla ach ne!"Stavím se pro tebe"jenom řekl a odešel.Usmála jsem se a šla do jídelny.Domu jsem šla jako omráčená a když se blížila hodina D šla jsem to říct rodičům.
Dneska to je konec už dneska víc nestihnu je mi to líto ale zajtra možná bude další díl.PA
P.S. :Čtu rozbřesk a je to uplně dokonalý doporučuju!Teď zrovnu čtu když už je Bella upír!

Krev lásky-1.díl

12. dubna 2009 v 20:19 My FF



No ten obal dělala moje nej kámoška Joenička její blog je www.jonas-blog.blog.cz.No samozřejmě tam vidíte jak jsem ošklivá no.


Krev lásky(You´re life is my blood)-1-Díl

Jmenuju se Jana a je mi 17.Žiju se svojí mámou a tátou ve forksu.Od té doby co jsem přišla na gymnázium se všechno ale změnilo.Vždycky jsem byla uzavřenější ale přátelé jsem měla.Byl tu však jeden člověk který obrátil můj život vzhůru nohama.Nebyl však normální měl tajemství tak neskutečné že to ani nebylo možné.Šla jsem do školy měla jsem obavy víc než obvykle jak jsem mohla dělat že se nic neděje když vedle mně bude sedět upír!Nebála jsem se ho ale je to vůbec možné?Třeba je neskutečný a jednoho dne se propadne do země jako ty neexistující věci.Nebo se před míma očima promění v prach a vítr ho odvane.Klid!Klid!Opakovala jsem si přece to není tak hrozné upír no a co!Nefungovalo to srdce se mi rozbušilo a měla jsem pocit že asi vyskočí a jako naschvál upadne Edwardovi do dlaní.Viděla jsem jeho tvář zpanikařila jsem ale musela jsem jít si sednout do lavice bylo by hodně divné kdyby učitel přišel do třídy a já tam stála jako přimrazená.Šla jsem ke své lavici ale najednou mě někdo zavol, Monika.Děkuju ti Bože prostě půjdu za Monikou a on si nebude myslet že před ním utíkám.Už už jsem chtěla jít ale najednou mně něco studeného chytilo zá zápěstí.Trhla jsem sebou ,nečekala jsem to.Jeho studená ruka mně pálila do mé bolavé ruky po volejbalu.Sykla jsem."Vadí ti můj studený dotyk"zeptal se edward."Ne jenom mně z tělocviku bolí ruka"váhavě otočil mojí rukou aby viděl velkou modřinu na zápěstí.No nazdar tak teď ještě ví že jsem uplně nemožná na tělocvik.On samozřejmě umí všechno hádám že osmistovku má uběhnutou za 5 sekund a já se tam potácim co mi síly stačí.Usmál se když viděl mojí paniku."To není sranda že mi hrozí z tělocviku trojka!"řekla jsem bezmyšlenkovitě néééé jak jsem to mohla říct teď už ví i co mi vychází.Sesunula jsem se na židly.Opět viděl jak jsem v rozpacích a řekl "když jsem byl ještě člověk měl jsem trojku z matiky"pousmál se "No to budu mít taky"řekla jsem ze zoufalství sice jsem to řekla potichu a skoro pro sebe ale on to slyšel nebo spíš si to myslím protože se tomu usmál."Nechceš se jít se mnou projít...dneska?"zeptal se váhavě.Cože myslela jsem si pro sebe uplně mi to vyrazilo dech krav se mi nahrnula do tváří a pulzovala téměř upírskou rychlostí.Chudák ještě mu to stěžuju kdyby se mi takhle krev debilně nehrnula do tváří měl by to určitě lehčí."No ehmm jasně"koktala jsem.Pousmál se a zazvonilo na hodinu.Koukla jsem na Moniku která jenom zvedla palec nahoru jako by řikala je do tebe zamilovaný super.Jenom jsem přikývla.No ještě kdyby věděla to že saje krev jelenům a je mu navždy 17. to by asi utekla a zamkla by se před ním v pokojíčku.Měla bych to udělat sice taky ale nechci.Nemůžu
To je 1.díl další bude zítra nebo až v úterý.Bella
Pište jestli to neni blbý.

Kristen kouše Roberta!

12. dubna 2009 v 19:50
Kvalita nic moc ale co

Hlasujte pro nový měsíc nebo rozbřesk!

6. dubna 2009 v 20:54
Na Čt1 je každou sobotu od osmi hodin pořad který se jmenuje Kniha mého srdce prosím hlasujte buď pro nový měsíc nebo pro rozbřesk!!!!!!!!!!!!!!
NOVÝ MĚSÍC TADY:

ROZBŘESK TADY:


PROSÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍM HLASUJTE.
Bella

ÚÚÚžasnáááá fotka

6. dubna 2009 v 20:33
Já jsem to sem prostě musela dát asi jí už znáte ale prostě je to úžasná fotka no posuďte sami:

Půlnoční slunce bude!!!!!!

6. dubna 2009 v 19:37

Stephenie dokončila Půlnoční slunce!J



Stephenie Meyer dokončila Midnight Sun a k dostání bude už v květnu!!!


Midnight Sun je přepis Twilight, pohled Edwardovíma zlatýma očima. Takže v podstatě nejkrásnější knížka vůbec.


''Vždycky jsme tu knihu chtěla dokončit,fanoušci byli skvělí,a já jim to musím oplatit'' oznámila autorka v úterý (31.března). Knihu podepsala v Las Bromas,California. ''Užila jsem si to tak moc,že začnu pracovat na Full Moon který je vlastně New Moon akorát z Jacobova pohledu.
Ale nejen to,Summit je připravená obsadit Roberta Pattinsona a celou skupinu ve filmové verzi Midnight Sun!


Strašně se těšim.
Zdroj:http://elinka202.blog.cz/